Můj rok 2019: ve znamení cestování i vážné nemoci

6.1. 2020Naďa Tumpachová1974x

JAKÝ BYL MŮJ ROK 2019?

Tento rok byl hodně intenzivní. Byl zároveň tím nejlepším, ale i nejhorším rokem.

CESTOVÁNÍ

Část roku jsme strávili na cestách (kara)vanem – zimu a jaro jsme strávili ve Španělsku a Francii. Celkově jsme byli na cestách celý rok už od minulého jara.

Takhle jsme trávili část zimy. Na jihu Španělska poblíž Marbelly.

Jaro v Pyrenejích, jih Francie.

ÚSPĚCHY

  • A pak jsem napsala i ebook V obytňáku jako doma, kde  se můžete inspirovat vychytávkami a vybavit si svůj obytňák, abyste se v něm cítili jako doma na cestách krátkých i dlouhých. Naleznete v něm vše, co potřebujete vědět k cestování s obytňákem a to včetně osobních tipů a vychytávek, díky kterým jsme mohli takto cestovat celý rok, stálo nás to minimum a k tomu jsme byli plně soběstační.

Ukázka: V obytňáku jako doma

Stáhněte si novou ukázku z ebooku o 22 stranách s několika tipy.

LÉTO V ČR

Léto jsme strávili ježděním po ČR než mě skolila vážná nemoc.  Ze začátku jsme hodně navštěvovali příbuzné. Pak jsme jezdili hodně k vodě a na výlety naším vymazleným autíčkem.

Po roce na cestách bylo celkem těžké si opět zvyknout na to, být opět doma, hlavně v bytě mezi čtyřmi stěnami. O našem návratu a srovnání běžného života v ČR a života na cestách jsem napsala článek k zamyšlení Všude dobře, doma nejlíp? Aneb po roce doma z cest, kde odpovídám na nejčastější dotazy jako po čem se nám stýskalo, co na bylo nejtěžší si zvyknout, proč jsme se vůbec vraceli a jestli je opravdu všude dobře, ale doma nejlíp?

Spolu v Adršpachských skalách. Náš poslední výlet než mě 3 dny poté skolila vážná nemoc.

VÁŽNÁ NEMOC

Bohužel tento rok nebyl jen pozitivní. Potkala mě dlouhotrvající autoimunitní nemoc. Nejvíce to odnesla ruka, ze které se stal oteklý pařát. Půl roku mi nebylo dobře a byla jsem totálně bez energie. A díky kortikoidům jsem celá otekla, hlavně v obličeji a také i přibrala. Přišla jsem o svou fyzičku a taky imunitu.

Celkově to bylo hodně náročné i psychicky, být tak dlouho v sociální izolaci. A taky se ukázalo, komu na mně záleželo a kdo si ani za těch několik měsíců nenašel čas mě navštívit. Někteří mi dokonce nevěřili a někteří mě za to i odsoudili (ve stylu vždyť je to „jen ruka“ či že nic nevydržím nebo jak nemůžu mít tak dlouho žádnou energii?!).

Ale nakonec díky alternativě a práci na sobě jsem se z toho dostala o pár měsíců dříve než předpovídali doktoři a zbavila se konečně kortikoidů!

Mou největší oporou byl můj úžasný partner, který při mě stál i v těch nejtěžších okamžicích, pomáhal mi se vším, staral se o mě a pečoval o mě s láskou. (Přečtěte si o našem romantickém seznámení, našich společných začátcích na cestách a o tom, jak cestování ovlivnilo náš vztah.)

Spolu na cestách. Jaro ve Španělsku

JAK JSEM SE Z TOHO DOSTALA?

Doktoři mi spíše zdraví zničili. Ze začátku si mysleli, že jde o zánět šlach v zápěstí a k tomu viróza, měla jsem totiž teploty a nebylo mi dobře. Tak to „léčili“ tak, že mi ruku dali do ortézy.

Celý měsíc předtím jsem trpěla trochu na průjmy, co jsem nastoupila do nové práce, kde jsem dělala noční směny a kde jsem se i stravovala. Ale nikdo nevzal v potaz, že by to mohlo nějak souviset a že problém nebyl jen v mé ruce.

Když se můj stav ani po měsíci a půl nelepšil, ale naopak horšil, ruka přestala být pohyblivá a začala tak otékat až byla celá lesklá, tak mi to dali do dlahy včetně všech prstů! Po sundání po dvou týdnech jsem tu ruku měla ještě oteklejší a už úplně nepohyblivou. Prsty se mi sevřely do pařátu a už mi je nebyli schopni ani násilím narovnat.

Takto vypadala má ruka po 2 měsíčním „léčení“ díky fixaci. Postupné zlepšování ze začátku díky kortikoidům a rehabilitaci a pak nastoupila i alternativa. Foceno se zhruba měsíčními odstupy.

Z ortopedie jsem skončila na revmatologii, kde mi dali kortikoidy. Ze začátku mi pomohly (či to vše zmírnily/potlačily). Po dvou měsících neustálé teploty mi konečně teplota klesla a ruka trochu splaskla. Pak pomohla nejvíce rehabilitace. Jak se ruka rozhýbávala, tak otok se zmenšoval.

Jenže mi revmatoložka dala „pro jistotu“ vysokou dávku kortikoidů, protože mi nevěřila, že je zlepšení z rehabilitace a dalších podpůrných věcí, ale následek první kortikoidové injekce. Jenže po té druhé injekci a dalších lécích už jsem ztratila zbývající energii a pěkně otekla, hlavně v obličeji, začala jsem mít typický měsíčkový obličej následkem kortikoidů.

Pokud si máte z článku odnést jen jedinou věc, tak tuto:

Nikdy nic neodkládejte a žijte teď, již dnes, protože nikdy nevíte, co se stane a co vám v tom v budoucnu zabrání.

Pomohla mi až alternativa. Brala jsem zelené potraviny (ječmen, chlorella) a pak přidala i Schlusserovy tkáňové soli (soubor minerálů jako draslík, železo, atd. v homeopatickém ředění). Taky jsem byla za terapeutkou a řešily jsme psychosomatické příčiny a pracovaly na jejich odbourání a přepsání programů. Sem tam jsem si dávala i tělovou (ušní) svíci na ruku. Pomohla i změna prostředí. A samozřejmě čas a vlastní léčebná schopnost těla, kterou jsem se snažila podpořit.

Bylo to fakt těžké, ale nic jiného mi nezbývalo než ses tím poprat. A bez podpory partnera nevím, jak bych to zvládla. Ale už je to za mnou. Už měsíc jsem bez kortikoidů. Tři prsty už mám rovné, jen ještě prsteníček a malíček mám lehce ohnutý a zápěstí ohnu nahoru jen z části. Ještě tolik energie a fyzičku nemám, ale lepší se to o hodně každým dnem. Oteklá už jsem jen málo, ale potřebuji se detoxikovat a zhubnout. Ale jinak už jsem v podstatě zdravá.

KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ

V prosinci po uzdravení se mi splnil další sen a odletěli jsme spolu do mého milovaného Irska, po kterém se mi už moc stýskalo. Jeli jsme tam na svatbu mé irské kamarádky z dob mých studií tam (o mém studijním pobytu v Irsku včetně tančení, cestování i setkání s delfínem píši v článku Jak si splnit své sny) a spojili to s dobrodružným roadtripem po Irsku a odvezli si odtud spoustu úžasných zážitků.

Napsala jsem o naší cestě po Irsku článek se spoustou fotek i s praktickými tipy, který si můžete přečíst.

Zimní roadtrip po Irsku

FOTO
Foto 1: začátek roku – zima v teple ve Španělsku

Foto 2: konec roku – předvánoční roadtrip po Irsku

Foto 3, nahoře vpravo: na irské svatbě mé kamarádky

Foto 4 a 5, dole vlevo: jaro ve Španělsku

Foto 6, dole vpravo: zimní roadtrip po Irsku

Foto 7, nahoře vpravo: jaro v Pyrenejích, jih Francie

Foto 8, dole vpravo: roadtrip po Irsku, nejznámější Cliffs of Moher

A CO VY?
A jaký byl váš rok?
Kam jste všude cestovali?
A jaké překážky jste překonali vy?

Jsem holka z karavanu, která miluje život na cestách. Ráda svým životem inspiruji druhé, aby našli odvahu cestovat nejen karavanem a splnili si své cestovatelské sny. Můj příběh aneb Jak se ze mě stala holka z karavanu si přečtěte ZDE.
Jsem autorkou příručky zdarma Jak se vydat na cesty už teď aneb Najděte svůj styl cestování, kde se můžete inspirovat 10 druhy cestovatelů, různými typy obytňáku i dalšími možnostmi, jak vycestovat i bez obytňáku či karavanu.
Jsem autorkou ebooku V obytňáku jako doma, kde se můžete inspirovat vychytávkami a vybavit si svůj obytňák, abyste se v něm cítili jako doma na cestách krátkých i dlouhých. V průvodci shrnuji čtyři roky mých zkušeností na cestách vanem a naleznete v něm spousty osobních tipů a vychytávek.
Také jsem sestavila Seznam na cesty s obytňákem, aby se vám dobře balilo a na nic jste nezapomněli.
Jsem autorkou cestovatelské příručky Jak se připravit na dlouhou cestu do zahraničí, kde se dozvíte, co všechno je potřeba zařídit před odjezdem, na co si dát pozor, tipy jak ušetřit nejen v zahraničí a je doplněná o příběhy ze života.
Komentáře